Asi před 8 lety se mi dostala do ruky knížka Mashalla Rosenberga Nonviolent communication (NVC, Nenásilná komunikace). Bylo to v době, kdy jsem si díky událostem v mém životě uvědomovala, jak je důležité vnímat vnitřní procesy a prožitky, mít pozornost otočenou nejen ven, ale především dovnitř. Odtud totiž mohu ovlivňovat svůj život. Několik let jsem hledala, jak se v té vnitřní spleti a bohatosti dění vyznat. Vyzkoušela jsem několik přístupů, které jsem postupně opustila.
Koncept pana Rosenberga mě oslovil někde v hloubi mého srdce, ještě než jsem dočetla jeho knihu.
Připadalo mi téměř neuvěřitelné, že někdo pojmenovává to, co v sobě dávno cítím.
Vše do sebe zapadalo. Začala jsem používat to, co jsem z knihy pochytila. Velmi rychle jsem pochopila, že se chci učit od zkušenějších. Tak jsem začala jezdit na mezinárodní tréninky a utvářet si nové návyky, abych doslova vtělila principy, které mi připadají užitečné a smysluplné pro život.
Před časem mě napadlo, jak moc se můj život za poslední roky změnil. Začala jsem si psát, k jakým změnám mi Nenásilná komunikace dopomohla. Popsala jsem téměř deset stran. Ohromilo mě to. Chtěla bych zde zmínit jen to, co mi nyní připadá nejdůležitější.
NVC mi především poskytla nástroje k tomu, abych se zorientovala ve vnitřních procesech a naučila se naslouchat vlastním pocitům a porozumět informaci, kterou přinášejí, která je velmi jasná a prostá všech interpretací a domněnek. Díky tomu se mi mnohem více daří udržovat si uvnitř sebe jasno i v situacích, které jsou vypjaté a náročné. Nebo si to jasno udělat alespoň zpětně. Umožňuje mi to komunikovat mnohem srozumitelněji a bez útoku či manipulace, takže pro druhé je výrazně příjemnější naslouchat mým slovům a snazší jim porozumět.
Pro mě osobně je největším přínosem to, že se prohlubuje moje vědomí toho, kdo doopravdy jsem a jaké jsou mé kvality, moje jedinečnost. Pomáhá mi to vymanit se ze zajetí nekonečného porovnávání se s ostatními a pochybování o sobě a své vlastní hodnotě, které mi léta ztrpčovalo život.
Porozumění sobě a uvědomování si vzorců chování, které nepřispívají mé spokojenosti, mi otevřelo prostor pro přijetí druhých a jejich chování, jež mě dříve zraňovalo. Podařilo se mi díky tomu postupně posunout kvalitu vztahu s mou maminkou od oboustranné bolesti a vzájemného zraňování k toleranci a upřímné radosti ze shledání.
Jsem velice vděčná za to, že dokáži se zájmem a upřímným porozuměním naslouchat její bolesti skryté v opakujících se nářcích a stížnostech. Dříve jsem to označovala za negativitu a tahle moje nálepka nás velmi oddělovala. Díky empatii nás tyto situace velice sblížily.
Začala jsem svou maminku vidět jako bytost, po jaké jsem vždy toužila.
Tahle totální proměna postoje k člověku mě naprosto utvrdila v tom, jak důležité je naučit se přesunout pozornost od myšlenkových forem, domněnek a soudů, k vnitřní pravdě – k pocitům a potřebám.
V pracovní rovině díky NVC prohlubuji svou schopnost být přítomná tomu, co se děje, aniž to soudím. Vytvářím tak pro druhé bezpečný prostor, v němž mají klid a energii na to, prožít, vyjasnit a uvědomit si, co právě potřebují. Přináší mi to mnohem více klidu a nadhledu i do náročných situací, které se objevují zejména při mediaci sporů. Je pro mne stále snazší vnímat lidskou bytost a její vnitřní motivaci i za chováním, které jsem dříve pouze tvrdě odsuzovala.
Naslouchání jemnosti vnitřního dění mě naučilo, že velké změny ve vnějším, pozorovatelném světě se dají realizovat s mnohem větší lehkostí, pokud člověk vychází od sebe, zevnitř.
Někdy stačí se pouze dotýkat té jemné emocionální pavučinky uvnitř, aby se odehrálo cosi velmi hmatatelného venku. Bez úsilí.
Uvědomuji si, že je pro mne trochu obtížné vložit do slov bohatost a komplexitu vnitřního dění, protože pojmy a slova, která používáme, na to prostě nestačí. Snad je to alespoň trochu srozumitelné. Píši to hlavně proto, aby se lidé, kteří váhají, zda a proč se více zajímat o koncept Nenásilné komunikace, měli podle čeho orientovat. Řekla bych, že mi tento koncept pomáhá dívat se na život z jiné perspektivy, pomáhá mi vidět, co je za mlhou myšlenek.
