Večerní seminář „Jak se nebát strachu“ mě oslovil obsahem i formou sdě/í/lení.
Zaujal mě laskavý a otevřený nementorský postoj, který do přednášky Helena vložila.
Ze semináře jsem si odnesla nádrž plnou pozitivní energie!
Radost z porozumění novým souvislostem a naději, že přijetím svého strachu mohu prožívat víc radosti a spokojenosti.
A že mohu poznat včas, kde bojovat znamená jen nesmyslné plýtvání vlastní energií.
A opět, že život mám ve svých rukách…
Pocity se mi ještě usazují, možná se učím nový jazyk, dost se mi to míchá s tím starým. Potřebuji čas.
Praktickým důsledkem zahájeného procesu přátelení se strachem a odvahou je dnešní návštěva zubaře
a včerejší „zasebevzetí“ v pracovní věci.
Děkuji Heleně za inspirující podněty, Jarce také a že mi vyšla vstříc, přestože jsem se přihlásila pět minut po dvanácté.
Líbila se mi otevřenost zpětných vazeb zúčastněných. Seminář mohu upřímně doporučit.
